FC Hosthunters

Sestava: Petr Gabriel – Jan Červenka – Jan Kolařík – David Dorničák – Martin Petružálek – Martin Adámek © - Jan Suchý – Michal Jaroš – Radek Zaoral a Vašek Červenka.

Branky: 2x Martin Adámek a Radek Zaoral.

Asistence: 2x Jan Suchý a Michal Jaroš.

Zápas o první místo. Klasická druhá liga, kterou máme v živé paměti. Ty chlapi snad spolu trénují každý den. Krásný zápas. I přes prohru nám tohle dalo více, než tři předchozí zápasy a nepočítám ten poslední. Ten bude asi o ničem, ale dopředu nic podceňovat nebudeme. K dnešku. Frajeři fyzicky neskutečně nadupaní, míč jim lepil na nohu, neustále v pohybu, rotace jak blázen. Když jsme si je přebírali, hráli s nimi blok, tak to šlo. Pak nebylo moc prostoru, kam by si to mohli šoupnout a včasným odebráním míče jsme mohli sami útočit. Inkasovali jsme jako první, ale podařilo se nám srovnat. Bohužel jsme do poločasu udělali jednu zbytečnou hrubku při přihrávce vzadu a poločas prohráli 1:2. Každý si hrábnul na dno.  Začátek druhé půle jak z hororu. Dvacet sekund a 1:3. Škoda. Pak se hra zase srovnala a snížili jsme na 2:3. Bohužel jsme však udělali penaltu, soupeř potrestal a bylo 2:4. Ok. To se stává, ale se stát prostě nesmí je, že do třiceti vteřin inkasujeme na 2:5 a to pouze vlastní laxností v bránění. Tady už se zápas lámal hodně ve prospěch soupeře. Dokázali jsme ještě zvednout hlavu a snížit na 3:5, ihned jako bylo u soupeře, jsme mohli snížit i na 4:5, jenže nedali jsme a začali hrát totálně otevřený fotbal (nemusím zdůrazňovat, co to v našem případě znamená). Výsledek? Góly už dal jen soupeř. Konečný stav je tedy 3:8. Ale za mě 3:5. Ty tři góly potom bylo z totálního fotbalu a chyb, které už potom děláme jak na běžícím páse. Klasická dvojka. Proč? 45/50 minut to držíme, ale pak nám dojde šťáva, nakupí se frustrace a ve finále nám nasypou na odjezd pár fíků. 4 góly jsme jim dali jak na zlatém podnose pokaženou přihrávkou v prostoru, kde by se to stávat nemělo, což jak víme, prostě tyhle frajeři potrestají. Rok jsme si to zažili ve dvojce. Ve trojce takové soupeře budeme mít dva, maximálně tři, ale ten rozdíl je pak strašně vidět a my musíme být schopni udržet svůj fotbal po celý zápas. Hrát to, co je pro nás vlastní, nezkoušet nahoru dolů a podobně. Na to nemáme fyzicky. Za poslední půl rok jsme se zase zvedli po fotbalové i psychické stránce, pomáhá nám hala a je to vidět. Jen si musíme stát za svým fotbalem a výkonem. Nebát se podpořit útok i proti takovému soupeři, nenechat tam útočníky samotné, útočníci zase musí makat dozadu. Dávat si přihrávky vzadu i proti soupeři, který to s míčem umí, nedávat mu míč zadarmo. I on musí vědět, že musí pro jeho získání vynaložit fyzickou aktivitu a ne, že mu ho nákopem darujeme. Tohle už není o fotbalovosti, ale tohle je v hlavě. Soupeř byl v pohybu a rotaci, my si nahráli a stáli, přitom minulé tři zápasy jsme si to dávali jedna radost. Nakopávat míče? My? Kolikrát jsme z toho něco uhráli? Úplně jsme dnes rezignovali na hru vzadu a postupně dopředu. Že by strach z chyby? I tak tam byly. Nesmíme se bát. Odbourejme v sobě nějaký blok proti fyzicky dobře připraveným týmům a ukažme ji, že i my je donutíme běhat. Do stavu 3:5 a nějaké 48. minuty to bylo dobré, i když měl soupeř více ze hry, ale stále se musel bát. Každý si hrábl a nemáme se za co stydět, jen tomu musíme jít více naproti.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek